-
1 προ-κηρύσσω
προ-κηρύσσω, att. - ττω, vorher od. öffentlich durch den Herold ausrufen; ᾔσϑετ' ἀνδρὸς ὀρϑίων κηρυγμάτων δρόμον προκηρύξαντος, Soph. El. 674; Ant. 457; Isae. 6, 37 u. sonst bei Rednern; ἀγοράν, Ael. V. H. 4, 1; προκηρύξας αὐτοῖς στεφάνους ἐπ' ἀνδραγαϑίᾳ, Pol. 5, 60, 3.